Zubní kompozit: co to je, jak dlouho vydrží a kdy je lepší volba než korunka

Co je vlastně zubní kompozit, plomba z umělého materiálu, která se používá k opravě kazů a poškozených zubů, a zároveň vypadá jako přirozená sklovině. Also known as bílá plomba, it je dnes standardem v estetické stomatologii, protože není vidět, neobsahuje rtuť a přiléhá k zubu jako druhá kůže. Tento materiál se používá nejen na předních zubech, ale i na těch zadních – a to i tam, kde dříve byly jen tmavé amalgámové výplně.

Životnost zubního kompozitu, materiálu, který se tvrdí světlem a přilne k zubu chemickou i mechanickou cestou závisí na více věcech. Průměrně vydrží 7–12 let, ale pokud máte silný stisk zubů, často jíte sladké nebo se špatně čistíte, může se rozpadnout za pět let. Naopak, pokud se staráte o zuby, používáte fluoridovou pastu a chodíte na hygienické prohlídky, může vydržet až 15 let. To je důvod, proč se někdy ptáte: proč se mi plomba zhroutila za dva roky? A odpověď je jednoduchá – nebyla špatná plomba, ale špatná péče.

Kompozitní plomba, typ výplně, která se přizpůsobí tvaru zubu a barvě skloviny není vždy nejlepší volba. Pokud je zub poškozený moc, třeba po velkém kazovi nebo po odstranění staré plomby, stačí kompozit jen jako dočasné řešení. V takovém případě je lepší korunka, plná krytka, která celý zub obalí a chrání ho před dalším poškozením. Kompozit je jako lepidlo, korunka je jako pancíř.

Co se týče ceny, kompozit je levnější než keramická vložka nebo fazeta – ale není to jen o ceně. Je to o tom, kolik času a starostí budete mít za pět let. Když si necháte dát plombu na velký kaz na moláru, který je vystavený silnému stisku, a pak za rok přijde opět s bolestí, už to nebyla šetřící volba. Stačí jedna špatně zvolená plomba, aby vás to stálo dvakrát tolik.

Největší chyba, kterou lidé dělají, je myslet si, že bílá plomba je jen „estetická verze“ amalgámu. Není. Je to jiný materiál, jiná technika, jiný přístup. A pokud ji neumístí správně zubní lékař, který ví, jak na to, může se vám zhroutit, vytvoří se mezera, začne tam růst plak – a pak se dostanete k tomu, že potřebujete celý zub překrýt. Nebo ho vůbec vytrhnout.

Nezapomeňte: zubní kompozit není „náhrada za zub“. Je to oprava. A jakákoliv oprava má své hranice. Když se vám zub poškodí znovu, není to chyba materiálu – je to chyba, že jste ho neochránili dostatečně. To je ten rozdíl mezi tím, kdo si nechá dát plombu a pak se o zuby nezajímá, a tím, kdo si po ní řekne: „Teď už se o to musím starat.“

Pod tímto textem najdete články, které vám řeknou přesně, jak dlouho vydrží bílá plomba, jak se liší od jiných výplní, co dělat, když se rozpadne, a kdy je lepší přeskočit na něco pevnějšího. Všechno to je psané bez technického žargonu – jen tak, aby to každý pochopil a mohl rozhodnout, co je pro něj opravdu správné.